Folklórní soubor Hořeňák

Úvodní strana > Repertoár

Tance

Slavnostní úvod

Již sám název naznačuje, že tímto tancem je téměř vždy zahájeno vystoupení souboru. Jedná se o polonézu, kterou se soubor představuje divákům. Tanec se tančí výhradně ve slavnostních krojích, což je černá vyšívaná vesta, dlouhé světle hnědé kalhoty, a černý slavností klobouk u chlapců. A u dívek je to dlouhá sukně z bavlněné látky typu " mozart" s černobílými pruhy, na kterých jsou motivy květin, brokátovou šněrovačku, bílou ručně vyšívanou zástěru, bílý šátek opět ručně vyšívany, který se dává přes ramena ( tzv. kosička ). Hlavu jim zakrývá čepec z bílého štikování vzadu ozdobený mašlí.

Kalamajky

Jedná se o jednoduchý tanec,poměrně rychlý, který může tancovat pouze 5 párů. Hlavními tanečními kroky jsou: polka a tzv. krok dvojposkočný. Název tance je odvozen od známé lidové písně, která je také součástí tance: Kalamajka mik mik mik ...

Rejdovák

Jedná se o pomalejší tanec, jehož hlavním tanečním krokem je sousedská (krok na tři doby) a polky, což znamená častou změnu rytmu. Tento tanec může tančit maximálně 5 párů. Začíná sólem dvou chlapců ke kterým se záhy připojí další tři a po dozpívání úvodní písně přijdou ke chlapcům i dívky a začíná párový tanec. U tohoto tance je zvláštní pohyb rukama při polce ( tzv. rejdování ) odtud je název tance.

Šátky

Jedná se o lyrický, zamilovaný, tudíž pomalý tanec, ve kterém tančí dva chlapci a čtyři dívky. Každý chlapec tančí se dvěmi dívkami, které drží v ruce dlouhý vyšívaný šátek a chlapec je za ně drží a vede k tanci. Nakonec se jeden chlapec zamiluje do dívky. Kleknou si na šátek a ostatní tanečníci tancují okolo nich, následuje polibek a šťastný konec příběhu.

Šotyš

Je to tanec s častou změnou rytmu a tanečních kroků, který může tančit maximálně 5 párů. Tento tanec vyjadřuje jak chlapec s dívkou jdou v zimě na procházku a setkají se s dalšími páry, se kterými se dají do tance.

Javoří

Je volnější tanec, kde mohou tančit všichni tanečníci a tanečnice, při kterém nezáleží na sudém počtu tančících. V tomto tanci tančí převážně dívky, a chlapci pouze zpívají. Dívky v tanci ztvárňují děvečky, které provádí různé práce na venkově (práce na polích a na loukách,...). Dívky při práci tančí a zpívají a chlapci tento jejich tanec obdivují a chválí svým zpěvem.

Mlynáři

Tento rychlý tanec vyjadřuje mlynářské řemeslo. Tanec může tančit maximálně 8 párů, jež tančí hlavně v kruhu a synchronizované dupání, pak budí dojem klapajícího mlýnského kola. Jako hlavní taneční krok je zde použit tzv. krok poskočný doplněný dupy. Pro diváka je nejzajímavější část tance, kdy chlapci vozí dívky v kruhu na rukách jako na kolotoči.

Hulán

Tento tanec se skládá ze dvou částí: sólo a párový tanec. Sólo je lyrický tanec a vyjadřuje lásku mladého hulána ke své milé. Po skončení sóla je ihned nástup ostatních párů, doprovázen ještě potleskem. Počet páru v tomto tanci může být neomezený. Tento tanec je jakýmsi rozloučením chlapce s dívkou, který odchází na vojnu. Tanec je dost rychlý a dynamický jehož základním krokem je tzv. krok poskočný. Chlapci tančí v bílých kabátcích s červenou mašlí.

Miletín

Je pouze chlapecký tanec, který vyjadřuje odvod mladého chlapce na vojnu. Tento tanec se zakládá na zpěvu, pochodovém kroku a synchronizaci dupů. Chlapci tančí v bílých kabátcích s červenou mašlí a dlouhých hnědých kalhotách. Název tance je podle městečka Miletín (rodiště K.J.Erbena), který sousedí s Lázněmi Bělohrad.

Bednář-Kovář

Jedná se o spojený tanec, který představuje řemeslo bednářské a kovářské. Tento tanec se tančí v 7 párech, kde jsou 3 bednáři a 4 kováři. Po krátké písni, kterou zpívají bednáři i kováři spolu, nastupují pouze bednáři, kteří tančí s dřevěnými půllitry.Je to poněkud pomalejší tanec, založený hlavně na tzv. sousedské (podobná valčíku), a to hlavně protože v průběhu tance chlapci tančí s dřevěnými půllitry na hlavě. Je zde potřeba velké opatrnosti, aby chlapcům půllitry nespadly. Nakonec bednářského tance přijde pani máma bednářka s velkou díží a tancuje s ní. A to už nastupují kováři, kteří tančí mnohem rychlejší a dynamičtější tanec v kovářských vestách. Tanec je založen hlavně na synchronizaci chlapců, kteří mezi sebou tleskají, což představuje bouchání kladiva do kovadliny.

Dupák

Je to tanec, který je založen na synchronizaci neomezeného množství párů, a to hlavně při dupání. Tanec začíná sólem, kde chlapec dupáním vyzve děvče do tance. Děvče poté přizve další dívky do kola podobným způsobem. Dívky tančí okolo chlapce a ten se potom vrací zpět a záhy přichází s ostatními chlapci rychlým nástupem. Následuje párový tanec s častou změnou rytmu a tanečních kroků.

Mateník

Je to tanec s častou změnou rytmu, který má mimořádně propracované taneční kroky a mohou ho tančit maximálně čtyři páry.Začátek je rychlý,kde začíná tančit jeden chlapec se dvěma dívkami.Poté přicházejí další dva páry, z nich jeden zpívá sólo a začíná o něco pomalejší část tance, která se po chvíli velmi zrychluje, a to kdy chlapci tančí sólo, kde je potřeba naprosté synchronizace tanečních kroků. Na závěr odcházejí společně s děvčaty do zákulisí.

Dejte sobě

Jedná se o velmi rychlý a dynamický tanec s neomezeným počtem tančících párů. Z počátku přijdou sami chlapci se zpěvem, kterým vyjadřují svou lásku k hudbě a hospodským tancovačkám. Mezi tím děvčata přicházejí na jeviště a poté začne sólo,které vyzve ostatní k tanci. Poté už nic nebrání v tom, aby začal velmi rychlý párový tanec s častou změnou tanečního kroku, jehož stěžejním je tzv. dvojposkočný krok a dupy. Na závěr chlapci pošlou dívky do zákulisí a sami s rukama kolem ramen odcházejí za nimi, možná do další hospody. Tento tanec měl premiéru v r. 1999 na 50. výročí založení souboru a slavil velký úspěch.

Hry

Jedná se o velmi úspěšné číslo, které provádějí pouze chlapci v tzv. pasteveckých krojích, což je bílá pastevecká košile a bílé, dole roztřepené kalhoty. Toto číslo je ukázkou toho, jak se chlapci, pastevci bavili za dávných dob. Číslo je bez doprovodu muziky, jsou zde ale převážně staré říkačky. Číslo bylo původně pro dětský soubor Hořeňáček a dostalo cenu " Za spontánní chlapecký projev" na Strážnickém festivalu. V roce 1998 bylo číslo zpracováno i pro starší chlapce, což mu dodalo ještě větší razanci a komičnost, při které se divák velmi baví.

Hole

Tento tanec je jedním z nejúspěšnějších tanců souboru. Jedná se o chlapecký tanec v nemž chlapci dělají různé kousky s holemi. K tomuto tanci jsou doprovázeni muzikou a vozembouchem , který udává rytmus. U tohoto tance jsou použity pastevecké kroje , jenž se skládají z bílé pastevecké košile a bílých , dole roztřepených kalhot. Během tance můžete vidět náročnost v některých pasážích , jako je šermování s holemi , různá přeskakování a prohazování.

Žabička

Jedná se o rychlejší tanec, ve kterém se střídá rytmus hudby a tím pádem i tanečních kroků ve stylu polky. Tanec se tančí převážně v hadech. Žabička začíná vychloubáním se děvčat před chlapci jak umí tančit,ale záhy jim chlapci ukazují, že oni to umí také. Následně se obě strany spojí a tančí spolu. Tanec tančí maximálně 7 párů a má vzbuzovat dojem radosti až legrace ze života a tance.

Klobouky

Tanec je poměrně rychlý,dynamický a zakládá se převážně na polkovém tanečním kroku a rytmu. Tanec začíná jako párový, kde může tančit maximálně 8 párů. Uprostřed tance dívky nasadí chlapcům na hlavu klobouky a chlapci dívky po chvíli opustí a začnou si kloobouky předávat z hlavy na hlavu, poté následuje sólo dvou chlapců, kteří se přetlačují a přitom si předávají klobouky. Dále po vítězství jednoho nad druhým se chlapci soustředí uprostřed jeviště a předávají si klobouk v rytmu muziky, která se neustále zrychluje až do té doby, dokud předávání klobouků chlapci nezkazí. Dívky si klobouky nasadí na hlavu a odtancují společně s chlapci do zákulisí. Po tanci bývá zpravidla ještě děkovačka.

Tkalci

Jedná se o mimořádně rychlý a dynamický tanec, provázený častými změnami rytmu. Tanec představuje tkalcovské řemeslo a to hlavně kroji, kde mají dívky i chlapci tkalcovské zástěry a chlapci tančí s tklacovským člunkem v ruce, různě ho prohazují pod nohama a vyjadřují tím práci tkalcovského stavu. Prohazování je potřeba mít dobře naučené, jelikož je zde riziko poranění člunkem, který je na obou koncích dosti ostrý. Tanec může tančit lilbovolný počet párů.

Siláci

Jedná se o pomalejší tanec s častou změnou rytmu, ve kterém tančí dva chlapci a čtyři dívky. Jelikož základem jsou hlavně zvedačky, tak musí být chlapci dosti fyzicky silní. Od toho také název SILÁCI.

Kobyla

Je velice úspěšný tanec, který vyjadřuje jak si pantáta koupil na trhu kobylu, vede si ji domů a ona se mu splaší. Tanec tančí pouze jeden pár což je pantáta s panímámou. Je zde použita maska kobyly, ve které jsou dva tanečníci (jeden jako hlava a druhý jako zadek). Tento tanec je pro diváka velice zajímavý a to hlavně tím, jak kobyla tančí, skáče a vzpíná se. Nenahraditelné je také herecké umění součastného pantáty, mistra ZDEŇKA ŠINDLERA.

Kominík

Je poměrně rychlý tanec, založený na polkovém kroku, který představuje kominické řemeslo.Tanec může tančit maximálně 5 párů v četně kominického mistra, který má v průběhu tance několikrát sólo. Tanec se tančí s proutěnými košťaty, jenž sloužily k vymetání komínů.

Koště

Polkový tanec v němž je hlavní postava Slouha, který tančí s koštětem a po pomalé předehře se k němu připojí neomezený počet tanečních párů. Slouha tančí a ve chvíli kdy praští koštětem o zem, muzika přestává hrát a chlapci si začnou měnit dívky, na kterého chlapce dívka nezbude, ten tančí s koštětem. Při těchto změnách partnera dochází často ke komickým situacím, při kterých se divák velmi baví. Po několika opakováních se ke koštěti opět dostane Slouha, který začne dívky vyplácet a páry se řadí za slouhu do hada, poté odchází do zákulisí - téměř vždy, pokud to podmínky dovolí, je na závěr malé překvapení, které diváky velmi pobaví, ale to můžete vidět na našem vystoupení.

Furiant

Jedná se o rychlý tanec s častou změnou tanečního kroku a rytmu, který může tančit neomezený počet párů.Tanec je oslavou staročeského sedláka. Z počátku chlapci nastoupí na jeviště a popíjejí z dřevěných půllitrů.Nastupuje hlavní sólista jako sedlák a vyzve ostatní k tanci. Poté chlapci tančí okolo sedláka - sólistya po skončení jdou chlapci položit své půllitry a přitančí k dívkám, které mezitím přišly na jeviště.Následuje párový tanec mimo sólisty, který se svou partnerkou chodí mezi tanečníky a pozoruje jejich tanec. Nakonec tančí páry v hadu okolo sólisty a sólista tanec ukončí odhozením kabátu skloboukem a zvolá : " Hop holka svlíkej kabát , dáme si vrták zahrát " .... Tím začíná závěrečný tanec Vrták...

Vrták

Tento tanec je mnohem rychlejší než tanec Furiant a zakládá se hlavně na tanečním kroku nazvaném skočná. Chlapci si během předehry dojdou ke svým tanečnicím a poté tančí v párech. Nakonec se tanečníci rozdělí na dvě linie z nichž zadní provádí dlouhé zvedačky a přední linie pouze kratší. Po skončení zůstanou všichni tanečníci stát na místě jako u tance Furiant a bývá většinou závěrečná děkovačka, kde se opakuje kus tance Vrták, který je doprovázen hrou na vozembouch, s tím rozdílem, že tanečníci odtancují do zákulisí.

Písně, CD, MP3

CD "Pod Zvičinou louky ..."

25 lidových písní z Podkrkonoší hraje lidová hudba souboru Hořeňák z Lázní Bělohrad. Nahráno v letech 1981-1993 ve studiu Čs. rozhlasu Hradec Králové.